Ideálně nikdy. Každým namočením dochází k uvolňování vláken z osnovy a snižuje se životnost koberce. Praní se nemůže vyhnout, když:
Beton, dlažba, lino nebo dřevěná podlaha? Počítejte s tím, že koberec bude aspoň den schnout. Nezničí se podlaha pod kobercem? Nemůže podklad začít plesnivět? Neproteče špinavá voda k sousedovi pod vámi?
Speciálně staré nelakované parkety umí překvapit. Nejen že se po namočení dokážou pěkně vyboulit, ale mohou i příšerně páchnout.
V jejich rozeschlých spárách je nashromážděné množství starých organických nečistot, které po namočení příšerně a dlouho páchnou .
Někdy pomůže přimíchat do šamponu bakteriální dezinfekci, ale celkově je to nepříjemný zážitek.
Většina současných koberců snáší občasné namočení dobře. Výrobci používají různé způsoby ochrany , aby se běžné nečistoty nedostali dovnitř do kobercového vlákna. To vám ušetří množství saponátu i práce.
Vlněné koberce nebo koberce z přírodních vláken se nemají prát vůbec. Mezi ně patří i orientální koberce, které občas při namočení pouští barvu.
Tady není prostor pro chyby. Šampon na koberce pro tzv. strojní praní musí být nepěnivý, biologicky rozložitelný a nesmí způsobovat změny barvy a struktury koberce. Vyzkoušejte si ho předem na kousku, který není moc vidět.
Biologicky rozložitelný má být proto, že ho často v koberci dost zůstane po nedokonalém promytí koberce. Suché zbytečky šamponu se uvolňují do vzduchu, kde je pak hodně dlouho dýcháte. Spolu s dalšími organickými těkavými látkami z čistících prostředků (VOC) zbytečně zhoršují prostředí ve vašem domově.
Jestli si chcete opravdu ulehčit práci, tak koberec vysajte velmi pečlivě na sucho. Ideálně elektrickým klepačem. Suchá špína jde z koberce lépe než když ji namočíte, rozpustíte a pak skrz koberec vycucáváte zpátky.
Pokud už máte dokonale koberec vyklepaný nasucho, předčistíte si jednotlivé fleky a velmi špinavá místa.
Mohlo by se vám stát, že je po namočení celého koberce nenajdete a objeví se znovu po uschnutí. Nebo se rozpliznou do velkého fleku.
Pokud víte, z čeho fleky jsou, použijte příslušené čistidlo. Když ne, použijte saponát na praní koberce. Více o odstraňování čerstvých fleků si přečtete tady.
Celý koberec zastříknete vodou se šamponem na praní koberců zhruba ze 30 centimetrů a necháte cca 10 minut působit. Tím se uvolní povrchové nečistoty. Prací nástavec také po vlhkém koberci lépe klouže a nenadřete se tolik.
Pohybem podlahové hubice zpracováváte koberec, čistící roztok opakovaně vstřikujete pod tlakem mezi vlákna a odsáváte špínu.
Tahle část práce je o trpělivosti a určitém grifu. Nespěchejte, špína se rozpouští určitým tempem. Klidně použijte teplou vodu.
Při kartáčování střídejte místa (Hyla hubice umožňuje i kruhový pohyb), dokud nejste s čistotou koberce spokojeni
Velmi důležitá fáze. Je podobná máchání při praní prádla.
Koberec proplachujete čistou teplou vodou tak dlouho, dokud vám odsávaná voda nepřestane pěnit a je relativně čistá. Tahle část praní je velmi důležitá. Zbytky saponátu v koberci způsobují “lepení” vláken koberce a opětovné rychlejší zašpinění.
Protože šampony na koberce jsou většinou silně zásadité, přidejte do vody víčko octa. Tím oživíte barvy a koberec vydrží déle hezký.
Vysávat, vysávat, vysávat. Někdo vysává hned při nástřiku a propírá koberec povrchově. Ale i tak zůstane koberec několik hodin vlhký.
Pro praní koberců si proto vyberte buďto horké letní dny, kdy na sušení uděláte průvan, nebo naopak zimu, kdy se topí a je velmi suchý vzduch.
Klasické tepování, tak jak ho znali naši rodiče, se dělalo rýžákem a mýdlem. Pěkně zakleknout a a kruhovým pohybem drbat.
Jeho nevýhodou je velké množství vody, kterým koberec musíte vypláchnout, dlouhá doba sušení a velký prostor, který na to potřebujete.
Kusové koberec můžete v létě tepovat venku. V zimě se dá tepovat na sněhu, občas někdo používá i kyselé zelí.
Tepování v podstatě dělají i specializované firmy pomocí silných extraktorů a ve speciálně upravených prostorách.