Až jeden milion lidí bydlí v České republice blízko polí. Satelitní městečka, okraje měst, vesnice. Tam všude lidé odcházejí bydlet za lepším vzduchem. Takže možná i vy máte v létě všude jemný prach po sklizni obilí, okna a parapety hnědé od hlíny z polí. Čím je větší sucho, tím je to horší.
Pro rychlé vyprání vzduchu doma pomůže pračka vzduchu s vodou. Vyjímečně dobře zachytává rostlinné zbytky, rozpouští prach z půdy i zbytky postřiků. Jen špinavou vodu vylévejte jinam než sobě na kompost.
Hlavním problémem není samotný prach, ale zbytky jedovatých postřiků v něm. Prach obsahuje celý kokteil jedů. Insekticidy proti hmyzu. Fungicidy proti plísním a houbám. Herbicidy na rostliny, které momentálně na poli nemají být.Pesticidy. Feromony. Hnojiva.
Každý rok zemědělci použijí v České republice podle oficiálních údajů skoro 13 miliónů kilogramů různých přípravků. K tomu připočítejte zhruba 2 milióny kilogramů pesticidů z černého trhu, o kterých se vůbec neví, co obsahují. To vše končí nejen na talíři, ale také v plicích všech, kteří u polí žijí. A protože zemědělci nemají povinnost informovat okolí, čím stříkají, musíte být sami ostražití.
Proč zemědělci používají tolik chemie ? Protože je to pohodlné řešení. Jako když si automaticky vezmeme na všechno prášek. Navíc jsou k odběrům “motivovaní” od výrobců a odběratelů některých plodin.
Protože řepka se pěstuje hlavně kvůli přidávání do paliv, nemají pěstitelé s chemií žádné zábrany. Na postřiky řepky se používají tzv. širokospektrální insekticidy. Analogie se širokospektrálními antibiotiky není náhodná. Stejně jako neselektivní antibiotika zlikvidují v těle veškeré mikroorganismy včetně těch potřebných a přátelských, neselektivní insekticidy obsahující Chlorpyrifos zlikvidují kromě škůdců i veškeré ostatní druhy hmyzu, včetně jejich přirozených nepřátel. Navíc hmyz, který se řepkou živí, si vytvoří vůči postřiku velmi rychle odolnost, takže se musí používat stále agresivnější jedy ve vyšších koncentracích. Stříká se cca 10x za sezónu, letos na 16 % všech polí, to je více než 70.000 hektarů- Řepka pokryla plochu skoro dvojnásob velkou jako je Praha.
Podívejte se na stream A dost Jana Tuny, který se tématu věnuje podrobně. Postřiky zabíjí psy, koně, ohrožují ještě nenarozené děti v tělech matek. Způsobují rakovinu, astma, alergie, oslabují organismus. Při potížích tedy nejde o nepřiměřenou reakci těla jako při alergii, ale o legitimní reakci na otravu.
Sklízí se pouze za sucha – za kombajnem( sklízecí mlátičkou) se musí prášit. Jinak se zrní z klasů nevymlátí. Často ještě zemědělci před sklizní aplikují Round Up nebo jiný přípravek na bázi glyfosfátu k urychlení zrání a sušení. To je nejčastější chvíle, kdy může dojít k otravě domácích zvířat nebo i lidí.
Při sklizni kombajn rostliny rozseká a zbytky postřiků s prachem se tak dostanou do vzduchu. Stejným způsobem se jedovatý prach uvolňuje z vrchní vrstvy půdy při mělké orbě, která se dělá po sklizni. Do prvního deště je vzduch plný dráždivých látek. Déšť je pak spláchne a postupně kontaminují spodní vodu.
K evidenci postřiků a hnojení u zemědělců ve vašem okolí se prakticky nemáte šanci legálně dostat. Takže nevíte, s čím máte bojovat. Někdy stačí do vody na mytí přidat ocet, někdy soda nebo saponát se silnějším mycím účinkem. Nejbezpečnější je použít multifunkční vodní vysavač Hyla, protože zároveň pere vzduch, myje podlahu a vyklepe koberec.
Chemické látky v postřicích lehce přisychají na různé povrchy a i když se mají po určité době rozložit, spoléhat na to nemůžete. Mohou zreagovat na něco mnohem horšího hlavně s čisticími prostředky, které obsahují chlór.
Čističku nebo pračku vzduchu používejte s vodou proto, že se pak nechá lehce vyčistit, má vysokou účinnost a výkon. Postřiky se nechytají na filtry, ale přímo do vody. Hyla čistí vzduch rychlostí přes 3000 litrů za minutu. Do vody můžete přidat sodu na zvýšení záchytu dráždivých látek
Co sám nechci, tak nedělám ani druhým. Existuje spousta návodů, jak hospodařit bez chemie. Do druhé světové války to tak dělali všichni. Trávu a jiné rostliny na chodníku můžete likvidovat horkou vodou. Záhony se dají pomocí mulče provozovat jako téměř bezplevelové – stačí hledat a zkoušet.
Dříve často používaný Round Up na bázi glyfosfátu se ukázal jako rakovinotvorný a jeho výrobce prohrává ve USA jeden spor za druhým. Přípravky na bázi glyfosfátu jsou úplně zakázané v Rakousku. Vzhledem k majiteli výroby zemědělské chemie v Česku se v určitých médiích prezentuje jako zdraví neškodný, ale to se o DDT říkalo taky.
Prostě počítejte s tím, že přípravek, který použijete, také sníte a podle toho vybírejte.